Slepí muži přeměřují slona
17. 5. - 3. 6. 2006, Galerie c2c, Praha
Prý vynalez nezvyklý druh vtipů, jež působí až po dlouhém čase. Každý zívá nudou, slyší-li je. Později však, jak když troud se vznítí, rozjaří se člověk v loži zlovolným smíchem kurátora. „Kritika jazyka“ je nakonec také jen společenskou hrou. Neexistuje slovo, které by mělo nějaký smysl i mimo jazyk. Kdy by se chtěl mimo jazyk posadit, nenašel by židli. Nenechte se mýlit mou ironií. Má ironie je naivní stejně jako můj patos. Pokusil jsem se vyjádřit neuvěřitelné pomocí ironie, beze stopy frivolity - ba naopak, psal jsem to s nejvážnější tváří, bez úsměvu - smál se přitom ve mně jen můj veselý nepohnutý duch. Umělec je stvořitel něčeho. Zjevit umění a ztajit umělce, to je cílem uměleckého díla. Kritik je ten, kdo dovede tlumočit jinou formou a novými prostředky svůj dojem z něčeho. Nejvyšší, stejně jako nejnižší forma kritiky je jakýmsi druhem autobiografie. Ti, kdož objevují v něčem jiný smysl, jsou zkažení. To je nedostatek. Ti, kdož objevují v něčem jeho smysl, jsou lidé s kulturou. Pro ty je naděje.
Vystavujúcí umělci a umělkyně: Silvina Arismendi Josef Bolf Patricie Fexová Jiří Franta Tomáš Hlavina Kontextual Vladimír Kopecký Radek Kratina Jan Nálevka Petr Písařík Rafani Milan Salák Jan Šerých Jiří Skála Václav Stratil Zdeněk Sýkora Jiří Valoch Ivan Vosecký
Kurátoři: Marek Meduna Luděk Rathouský